JAK SOUVISÍ BOLEST ZAD S KYČELNÍMI FLEXORY?

Znáte někoho, koho občas bolí ho záda a má často nutkání si ulevit předklonem, „protažením“ zad v bederní oblasti? A nebo někoho, kdo cítí tuhost v tříslech v oblasti kyčlí a spodních zad? Přesně toho se týká dnešní článek, kde si vysvětlíme, proč tomu tak může být, jaké jsou rizika a jak tyto pohybové obtíže napravit.

Obrázek 1

V dnešní době sedavého zaměstnání a „home officů“ se slabé flexory stávají stále častější příčinou bolesti zad. U nás na diagnostice se s tím setkáváme nezřídka. Kyčelní flexory však kromě této bolesti či pocitu tuhnutí zad můžou způsobovat i další pohybové obtíže. Například bolesti kyčlí, třísel, abdominální bolesti či svírající pocity uvnitř těla. Pokud se tyto problémy nebudou dostatečně rychle řešit, mohou vyústit v chronickou bolest zad či chronický stres (tuhost) nejen v dané oblasti.

CO JSOU KYČELNÍ FLEXORY?

Abychom se mohli lépe orientovat v dané problematice, bude vhodný rychlý úvod do anatomie. Kyčelní flexory jsou dva důležité a často v tréninku opomíjené svaly. Jde o M. Iliacus a M. Psoas Major (případně i o M. Psoas Minor). Dohromady se jim říká Bedrokyčelní sval, neboli Iliopsoas. Na Obr. 2 je zeleně znázorněný M. Psoas Major a červeně M. Iliacus. O těchto dvou svalech bude dneska článku řeč.

Obrázek 2

JAKÁ JE JEJICH FUNKCE?

Pro lepší pochopení souvislostí s bolestí zad zde také v rychlosti rozebereme jejich biomechaniku. Mimo addukce (přitažení nohou k sobě) a vnější rotace v kyčlích je jejich funkcí právě kyčelní flexe, což je v podstatě zvednutí nohy – tudíž kdykoliv děláte kyčelní ohyb, kdykoliv ve stoje/v sedě chcete zvednout nohu, kdykoliv děláte krok (chůze či běh), tyto svaly jsou ty, které vám zvedají nohu. (Keagy et al. 1996, Copaver er al 2012)

Obrázek 3

To však není jediná jejich důležitá funkce. Další jejich významnou funkcí, která je velmi důležitá, je stabilizace páteře (I. Penning 2000). Tuto funkci by měl fyziologicky zastávat především HSSP (Hluboký stabilizační systém páteře), ale pokud není dostatečně silný či stabilní, může dojít ke kompenzaci pomocí M. Psoas Major, který „vede“ skrze tři segmenty (viz Obr. 2) – spojuje páteř (bederní obratle), pánev (kyčle) a stehenní kost (troch. Minor), přičemž právě díky své poloze může stažením suplovat spinální kompresi, čímž kompenzuje onu stabilizaci.

Už jste někdy slyšeli o bráničním dýchání neboli dýchání „do břicha”? Neboť onu kompenzaci ještě může posílit (zhoršit) špatný dechový vzor, jelikož Psoas má stejný úpon (Lig. Arcuatum Mediale) jako bránice (Diaphragma viz Obr. 4) a pokud se dýchá „stresově“ do hrudníku, zvedají se tím ramena a žebra, tím se zvyšuje tlak na bederní oblast a tím je Psoas opět nucen k větší kompresi, aby byl schopen páteř stabilizovat. (Barker et al. 2004).

Obrázek 4

Dále může špatný dechový vzor vést k přetížení pomocných dýchacích svalů jako jsou m. sternocleidomastoideus, mm. scaleni, m. subclavius, aj. Správný dechový vzor je jedna z prvních věcí, které klienty na našich vedených lekcích učíme.

Tudíž nedostatečně silný nebo nedostatečně stabilní střed těla (HSSP) a špatný dechový vzor opět přispívají k přetěžování M. Psoas Major, který má následně tendenci se stáhnout a vytvářet bolestivý tlak v dolní části zad.

ANATOMIE KYČELNÍCH FLEXORŮ

Nyní vás budeme nudit trochou anatomie, ale je to důležité proto, abyste si dokázali představit, jak svaly fungují. Následně si povíme, jaké jsou nejčastější problémy, jaké jsou jejich příčiny a jak je řešit. Začátek Psoasu je tělo obratle T12-L5 a Processus Costarii L1-L5. Začátek Iliacusu je Fossa iliaca. Upínají se shodně na Trochander minor. Oba svaly se shodně inervují skrze Nervus Femoralis, stejně jako M. Sartorius a M. Quadriceps Femoralis, viz Obr. 5.

Obrázek 5

V ČEM JE TEDY PROBLÉM?

V čem je tedy problém? Z jejich samotné funkce vyplývá, že musí pracovat skutečně často. A protože jejich objem práce je opravdu velký, pro jejich správnou funkci je nutné, aby byly i dostatečně silné. Dle studie Barker et al. 2004 bylo zjištěno, že jednostranná (unilaterální) bolest zad je často způsobena atrofovanými a slabými flexory (atrofie = úbytek svalové hmoty) v koexistenci s atrofovanými a slabými vzpřimovači páteře (multifidus).

Obrázek 6

A jak jsme již avizovali, zde je nejčastěji onen „kámen úrazu“ – pokud flexory nejsou dostatečně silné natolik, aby byly schopny provádět takové množství práce a tak často používanou flexi v kyčlích, začnou se buď přetěžovat, nebo jejich práci začne suplovat (kompenzovat) jiný sval. 

PROČ NÁS BOLÍ ZÁDA PŘI SLABÝCH FLEXORECH?

Obrázek 7

Proč nás bolí záda při slabých flexorech? Sval, který velmi často kompenzuje nedostatečnou práci kyč. flexorů je Čtyřhlavý sval bederní, neboli Quadratus Lumborum (QL) znázorněný na Obr. 8, který začíná na hřebenu kosti kyčelní (Crista Iliaca) a bederních obratlech a upíná se na 12. žebro. Jeho funkcí je lateroflexe (neboli úkol do strany), extenze páteře (záklon) a fixace 12. žebra. QL má také anatomicky totožný průběh jako M. Psoas Major, což je důvod, proč se tuhost flexorů může projevit i pocitem tuhosti dolních zad či pocitem tlaku v bedrech.

Obrázek 8

Pokud je na jedné straně Iliopsoas slabý, může časem dojít k jeho přetížení. Sval nestíhá regenerovat, je přetížený, sval následně „tuhne“ a vzniká nutkání si protáhnout záda či třísla. V určitých případech může tuhý Iliopsoas táhnout pánev do anteverze. Potom je pravděpodobné, že Quadratus bude také inklinovat k přetížení, neboť jeho funkcí je extenze páteře, v které však bude páteř udržovat tuhý flexor skrze anteverzi pánve, čímž QL bude ve stejné pozici, jako kdyby byl v neustálé kontrakci. Následně vzniká nutkání si ulevit předklonem.

Obrázek 9

QL je ale také důležitý stabilizátor páteře a pánve, tudíž pokud flexory nebudou fungovat správně, QL bude jejich práci suplovat a opět bude inklinovat k přetížení. Dalšími přetíženými kompenzátory flexe v kyčlích můžou být i synergisté – Napínač stehenní povázky (Tensor Fascie Latae – TFL), Sval krejčovksý (M. Sartorius) a Přímý sval stehenní (M. Rectus Femoris), což se může projevit právě například pícháním v tříslech. Své o tom ví i S. Sahrmann: „When a muscle is strained, the first thing to do is look for a weak or underactive synergistic.“, neboli: “Pokud je sval napjatý, nejdříve hledám  slabé nebo neaktivní synergisty.”

„Pokud je sval napjatý, nejdříve hledám slabé nebo neaktivní synergisty.“

S. Sahrmann

 SOUVISÍ S FLEXORY I BLOKÁDA ESÍČEK”?

Další možnou příčinou bolesti zad může být i blokace SI skloubení neboli „esíček“, u kterých M. Iliopsoas překrývá přední štěrbinu tohoto kloubního spojení a při jeho stažení nebo spasmu dojde k blokádě spojení tím, že M. Psoas Major povytáhne pánevní kost vůči kosti křížové směrem vzhůru (kraniálně). Toto mimo jiné testujeme u nás na diagnostice pohybového aparátu.

Obrázek 10

JAK ZJISTIT PŘÍPADNÝ PROBLÉM?

Jistě si tedy nyní říkáte, jak zjistit, zda máte ony flexory slabé. Jedním ze způsobů zjištění je test dle Mike Reinholda – ve stoje si pasivně přitáhněte koleno k hrudníku, následně koleno pusťte a bez flexe v lumbální oblasti páteře (zakulacení v bedrech) a bez záklonu byste měli být schopni udržet koleno nad úhlem 90° v kyčlích alespoň po dobu 5 vteřin.

 

JAK NAPRAVIT PŘÍPADNÝ PROBLÉM?

Kyčelní flexory jsou stále ještě démonizované Jandovým dolním zkříženým syndromem, tudíž se na ně často pohlíží pouze jako na stažené či „zkrácené“ svaly. Z této studie a z naší trenérské praxe však vyplývá, že řešením bolesti zad v bederní (lumbální) oblasti může být právě posílení flexorů, nejen jejich strečink (protahování).  Zároveň se zlepší funkce a flexibilita bederní páteře.

Pokud si všimneme výsledků studie na Obr. 11, pak vidíme, že nejlepší výsledky na bolest zad měla skupina, která se věnovala segmentální stabilizaci (ST) a zároveň strečinku. Nejvyšší číslo na stupnici VAS znamená největší bolest.

Obrázek 11

Pokud se vám tedy slabost flexorů skutečně potvrdí, pak je několik variant, jak je posílit. Zde uvádíme několik z nich, které u nás v centru používáme.

 

 

EXISTUJE CVIK ČI METODA, KTERÁ NÁS SPASÍ?

Pohybový aparát je komplexní a i tak je k němu nutné přistupovat. Posílení flexorů často skutečně může pomoci od bolesti zad, ale není to jediný faktor, který tuto bolest může ovlivňovat. Z toho důvodu je vždy na místě diagnostika pohybového aparátu a konzultace s odborníkem, který určí danou příčinu.

zdroje:

deansomerset.com

mikereinold.com

Martin Schmiedl – Komplexní diagnostika kyčlí a pánve a jejich náprava – studijní skripta