Doba kdy jsem chytal fotbalové míče na anglických trávnících je už dávno pryč, ale stále si živě pamatuji, jak se fyzioterapeut londýnské Chelsea Steve Hughes snaží “přemluvit“ můj hrudní koš o trochu spolupráce. Jako mladý fotbalista jsem v mobilizačním cvičení neviděl potenciál, dnes ale stojím na opačné straně – jako trenér a můj pohled na věc je diametrálně odlišný.
Dnes bych se chtěl věnovat hrudní páteři, významu její dostatečné mobility a tomu, proč se většina z nás potýká s tuhostí právě v této oblasti. Podíváme se na celý hrudní komplex v podobě obratlů, přilehlých žeber a lopatek. Krom toho, že je hrudní páteř jakýsi podklad právě pro žebra a posléze lopatky, tak z hlediska pohybu jsou její funkce flexe (předklon dopředu), extenze (záklon dozadu), lateroflexe (úklon do strany) a obousměrná rotace.
Zmíněná žebra se nám upínají po celé délce hrudní páteře, jsou propojena mezižeberními svaly a přímo ovlivňována respiračními svaly. Pomalu se dostávám k prvnímu a velmi důležitému bodu, který má vliv na tuhost našeho hrudního koše a tím je nesprávný dechový vzor. Profesor Janda a jeho zkřížené syndromy byly bezpochyby uznáníhodná a nadčasová věc, ale dnes už víme, že tento pohled na posturální dysfunkci není kompletní v případě, že nebereme v potaz úlohu dechového stereotypu na posturu.
Kontrakce mezižeberních svalů táhne žebra k sobě a zapříčiňuje flexi (ohnutí) hrudní páteře. V případě chronického držení této pozice přestávají hrát mezižeberní svaly v dechovém stereotypu svojí roli a vše musí převzít bránice. Ano, bránice je naším hlavním nádechovým svalem, ale bez správné spolupráce ostatních respiračních svalů nemá šanci svojí práci vykonávat dobře. Lze diskutovat jestli byla první slepice, nebo vejce, v našem případě tuhost hrudníku, nebo špatný dechový vzor. Podstatou totiž je, že obě věci spolu velmi úzce souvisí a v tomto případě může být dech jak důsledkem tuhého hrudníku, tak i jeho příčinou.
Dalším faktorem je náš způsob života. Pravdou je, že většina z nás tráví mnoho a mnoho hodin sezením a asi si nemusíme nalhávat v jaké pozici se naše hrudní páteř u počítače nachází (tento článek byl psán ve stoje !). V naší dlouhotrvající ohnuté pozici se musí naše žebra adaptovat stažením a to je další zásah do mobility naší hrudní páteře.
Důvodů proč nedělá tuhý hrudník našemu tělu dobře je celá řada. Naše hrudní páteř by měla být schopná pokrýt zhruba ¾ rotační kapacity našeho trupu. V případě, že není dostatečně mobilní, tak musí její úlohu převzít bederní páteř a tak přidáváme práci segmentu, který všeobecně patří mezi nejpřetěžovanější. Snažím se tím říct, že zatuhlý hrudník je dalším aspektem, který může hrát roli v častých bolestech bederní oblasti.
Lopatky, potažmo ramena jsou další částí našeho těla, která je přímo ovlivňována tuhostí hrudníku. Pokud není naše hrudní páteř schopna extenze, tak budou naše lopatky jen stěží stabilně “klouzat“ po hrudním koši, což může výrazně zvyšovat riziko zranění ramene, především co se týče pohybů nad horizontem v podobě cviků ‚nad hlavou‘. Stabilní lopatky jsou velkým pomocníkem veškerých pohybů rukou a nelze opomíjet jejich roli nejen v silovém tréninku, ale především v ohledu na zdraví našich ramen. Stabilita lopatek je ovšem závislá na mobilitě našeho hrudního koše.
Asi málokdo by si okamžitě dokázal spojit problémy s rameny, či bederní oblastí zad právě s mobilitou hrudní páteře. Funkční propojení těchto segmentů je ale nesporné a pokud jeden, či druhý nepracují správně, tak se velmi pravděpodobně dříve, nebo později začnou negativně ovlivňovat. Jako vždy je nutné vzít v potaz individualitu každého z nás, zdravotní stav a věk. Jak stárneme, tak naše meziobratlové destičky začínají ztrácet na výšce a to může vzhledem k jejich tvaru v oblasti hrudní páteře způsobovat prohlubování flekčního postavení daného segmentu a ztrátu mobility. U starších lidí může být tento proces nevratný.
V případě tuhosti hrudní páteře a její snižené mobility považujeme za ideální řešení kombinaci cviků na její mobilizaci a tréninku správného dechového vzoru. Mobilní hrudník a stabilní bedra budou vždy dobrým zakládem pro sportovní výkony, silový trénink, i úkony v běžném životě.
