Silový trénink ve sportovní přípravě dětí je poměrně kontroverzní téma. Mnoho rodičů i trenérů stále zastává názor, že by děti posilovat neměly, protože je to pro ně nevhodné a nebezpečné. Je ale důležité hned pro začátek zmínit, že děti posilují už od chvíle, kdy se začnou samy pohybovat – od zvednutí hlavy a pasení koníčků, přes přetáčení, až po lezení. I tohle je silový trénink, a kdo si tyto vývojové pozice v tréninku někdy vyzkoušel, jistě mi dá za pravdu.
Jakmile děti tyto dovednosti ovládají a přidá se i chůze a běh, přichází (často už ve věku od 4 let) první sporty. Co třeba takový hokej, fotbal nebo basketbal? To jsou sporty, které vyžadují obrovskou sílu! Hokejista musí být rychlý, a v případě potřeby zafungovat jako „zeď“ a dokázat vystřelit, k tomu všemu potřebuje pořádnou dávku síly. Nejlepší způsob, jak zlepšit vertikální skok u basketu, je zlepšení síly. A podobně je tomu i u dalších sportů. Dokonce i plavání nebo atletika vyžadují sílu.
Mnoho dospělých sportovců už ví, že silový trénink je nutným doplňkem k jejich sportovní specializaci, aby zvýšili svůj výkon a snížili riziko zranění. U dětí může být riziko zranění ještě větší – děti bývají často hypermobilní, což je sice v některých sportech vyžadováno, ale pro dítě může tento zvýšený rozsah v kloubech znamenat velkou hrozbu. Kloub nebo obratel se může snadno přesunout ze své původní polohy do jiné, kde není schopen vykonávat svoji stabilizační funkci, a to může vést ke zranění a degenerativním změnám v kloubu. Dříve se objevovaly informace, že právě silový trénink není pro děti vhodný z důvodu vysoké úrazovosti, na konec se ukázalo, že úrazy byly nejčastěji způsobené nesprávnou technikou. V USA se ročně léčí více než 3,5 milionů zranění způsobených při běžných sportech u dětí mladších 15 let. Také se věřilo, že z důvodu nízké hladiny testosteronu před pubertou je silový trénink u dětí neefektivní. Svalovou sílu ale neovlivňuje jen testosteron. Zapojují se i další faktory, například růstové hormony nebo inzulín a jejich množství je možné ovlivňovat řízenou sportovní činností. Zdá se, že nárůst síly u dětí je nestabilní (na rozdíl od dospělých) a po ukončení tréninku se rychle dostává do původních hodnot. Silový trénink má ale i jiné benefity, než pouze nárůst svalové síly, a to například naučení se správným pohybovým návykům a základní pohybová příprava na přechod k náročnějšímu tréninku.
Kdy tedy se silovým tréninkem začít a jak je to se samotným zvedáním zátěže? Americká akademie pediatrů (AAP) doporučuje silový trénink pro děti ve věku 8 let a starší, jako bezpečný a účinný prostředek jak pro snížení četnosti úrazů, tak pro zvýšení sportovního výkonu. Otázka věku je velmi individuální – roli bude hrát zralost dítěte, schopnost vnímat pokyny a také to, jak velkému riziku je již dítě vystavováno (například ve formě konkrétního sportu, kterému se věnuje). Silový trénink by měl tvořit jen část, nikdy ne celý pohybový režim dítěte, ale jeho úplné vynechání je velkou chybou. Co se týká zvedání zátěže, i kdybychom malým dětem ve zvedání těžších předmětů bránili, často neposlechnou a možnost pomoci mámě s nákupem nebo tátovi s prací na zahradě děti velmi láká. Ve chvíli, kdy začnou chodit do školy už mají denně na zádech velkou zátěž v podobě vlastní aktovky a dlouhé sezení ve škole tělu také neprospívá. Dá se tedy říct, že čím dříve dítě se silovým tréninkem začne, tím lépe. Pod správným dohledem, s dodržením správné techniky a mechaniky pohybu. Postupně se propracuje až k zátěži, na kterou ale bude v tu chvíli perfektně připraveno.
Názory, že je silový trénink pro děti nebezpečný a může způsobit zpomalení nebo dokonce zastavení jejich růstu, nejsou nijak vědecky podložené. Rizika spojená se silovým tréninkem samozřejmě existují (stejně jako u každého jiného sportu), ale při dodržování základních pravidel a důrazu na správnou techniku jsou minimální, dokonce mnohem menší než u jiných sportů. Na tomto tvrzení se shodují AAP (American Academy of Pediatrics), NSCA (National Strength and Conditioning Association) i ACSM (American College of Sports Medicine). V případě, že bude silový trénink vykonáván správně, nabízí dětem spoustu benefitů, jako jsou zdraví, síla, lepší sportovní výkon, zvýšení sebevědomí, snížení rizika možného zranění, ale taky zábavu, protože i silový trénink jde podat hravou formou a děti baví každá nová výzva.
Zdroje:
Barbieri, D., & Zaccagni, L. 2013. Strength Training for Children and Adolescents: Benefits and risks. Collegium Antropologicum. 37. 219-225.
Committee on Sports Medicine and Fitness. 2001. Strength training by children and adolescents. Pediatrics. 107 (6). 1470-1472.
Faigenbaum, A. D., Westcott, W. L., Micheli, L. J., Outerbridge, A. R., Long, C. J., LaRosa-Loud, R., & Zaichkowsky, L. D. 1996. The effects of strength training and detraining on children. Journal of strength and Conditioning Research. 10. 109-114.
Hamill, P. B. 1994. Relative safety of weightlifting and weight training. Journal of Strenght and Conditioning Research. 8 (1). 53-57.
Metzl, D. J. 2012. Are Weights Safe for Kids? New Resource from the AAP Helps Answer Parents‘ Questions About Injury Prevention and Strength Training at Home. Cit [06-04-2018]. Dostupné z: < https://www.aap.org/en-us/about-the-aap/aap-press-room/Pages/Are-Weights-Safe-for-Kids.aspx>.
Zatsiorski, V. M., & Kraemer, W. J. 2014. Silový trénink. Praxe a věda. Praha: Mladá fronta.