Princip tohoto tvrzení vznikl na základě předpokladu, že informace získaná sluchovým vjemem ovlivní další oblasti mozku a může tak ovlivnit vědomé i nevědomé chování. Dosavadní studie a poznatky ukazují, že existuje propojení mezi hlasitou hudbou/zvukem a srdeční činností, stupňem vzrušení a stresem. Vyšší úroveň vzrušení a stresu pak může ve větší míře vést k preferenci vysoce energetických a tučných potravin.
Studie probíhaly v kavárně, supermarketu i laboratorních podmínkách, a to i při použití různých žánrů hudby. Při klidnější hudbě lidé vybírali zdravější potraviny, když ale nehrála hudba žádná, tak se lidé uchylovali opět k výběru nezdravých. Pravděpodobně má největší vliv na výběr jídla uvolněnost osob ještě před vstupem do prostředí.
Pokud jste někdy zažili přejídání se ve stresu, měla by pomoci relaxační cvičení. V klidném prostředí a uvolněném stavu budete mít podle vědců vyšší sebevědomí k odolání nezdravým potravinám.
Prostředí, ve kterém vybíráme potraviny a jíme, je v dnešní době určitě k zamyšlení. Velký výběr snadno dostupného jídla vede k rychlé konzumaci vestoje, při cestě autem, nad e-maily v notebooku… Právě čas na jídlo by ale měl být časem na nás, na naše tělo. Ani to nejzdravější jídlo nesplní plnohodnotně svůj účel, když si ho nevychutnáme v klidu.
Zdroje:
Biswas, D., Lund, K. and Szocs, C., 2019. Sounds like a healthy retail atmospheric strategy: effects of ambient music and background noise on food sales. Journal of the Academy of Marketing Science, 47(1), pp.37-55.
