Nemyslela jsem si, že takhle koncipované tréninky budou něčím, co by mě mohlo bavit, co by mi mohlo pomoct. Nicméně bolest mých kolenou se stále zhoršovala a ani ortopedi a neurologové mi nedokázali pomoct.
Když jsem sem (k mravencům) přišla poprvé na diagnostiku trošku jsem se vyděsila. Nejen že jsem se dozvěděla, že celý život špatně zvedám věci ze země, ale že i špatně dýchám! Odcházela jsem odhodlaná se zlepšit a s nadějí, že mi konečně někdo s těmi koleny pomůže.
Postupem času se ta malá posilovna, ve které kvůli neustálým vylepšením nemůžu nic najít, stala místem, kde se vždycky cítím dobře. Nejen, že se cítím silnější, moje bolesti kolen jsou mírnější, ale poprvé přemýšlím nad pohyby, které každodenně dělám a (snad) je už dělám správně. Jednoduše se pokaždé když vcházím musím usmát!
