Faktem je, že bolest zad je společným jmenovatelem lidské existence po velmi dlouhou dobu a snad každého z nás již někdy potrápila. Ať už v nepravidelné a lehce snesitelné formě, anebo ve svojí nejhorší podobě. Mluvím o chronických problémech, které opravdu mohou silně ovlivňovat kvalitu našeho života. Denně se setkáváme s lidmi, kteří s ďáblem v podobě bolesti zad bojují roky, někdy i desítky let a mají pocit, že už zkusili snad opravdu všechno. Většinou znají každého doktora ve městě a tak mají za sebou spoustu doporučení ohledně klidového režimu, nejedno balení spolykaných analgetik a pár injekcí k tomu. Krokem číslo dvě se pak stávají dva největší fenomény dnešní doby: nejrůznější podivně vypadající pohyby prováděné na balančním míči a posilování břicha, zpravidla ve formě sed-lehů a tak opět svým zádům zasazujeme tvrdý úder. Kdyby tento ke zkáze již předem určený postup náhodou selhal, tak přecházíme k poslednímu a často velmi zbytečnému kroku – k operaci.
Bolest je námi vnímána velice subjektivně a proto neplatí, že větší bolest = větší problém. Prioritou by pro nás ovšem nemělo být řešení důsledku, kterým bolest zad zcela jistě je, ale pátrání po příčině. Jednou z nich je velice pravděpodobně tuhost a slabost tkáně právě v oblasti naší páteře. V minulém článku jsme odkazovali na cvičení CatCamel, které, jak poznala naprostá většina našich klientů, je pro nás téměř posvátné a dnes bychom se chtěli zmínit o dalším pilíři zdravé páteře a tím je síla!
Zvedání externí váhy při bolesti zad může na první pohled znít trochu kontroverzně, a proto je potřeba se na věc podívat zjednodušeně. Přirozenou funkcí malých i velkých svalů v oblasti trupu/páteře je stabilizace. Nároky na ní se konstantně navyšují s rostoucí zátěží, což znamená, že pokud budeme ze země zvedat desetikilového potomka, tak bude potřeba výrazně vyšší svalová aktivita k ochraně naší páteře, než při zvedání propisky. Naše páteř by měla být schopna plynulého pohybu skrze každé kloubní spojení, aby nedocházelo ke ztrátě pružnosti tkáně, ale stejně tak by náš trup měl disponovat dostatečnou silou k její ochraně.
Mrtvý tah je cvik, který je stále v mnoha případech prezentován jako škodlivý pro naše záda. Pravdou je, že déle trvající shrbené sezení (pozice ve které se dost možná právě teď nacházíte) způsobuje větší tlak na meziobratlové destičky než správně prováděný mrtvý tah (Nachemson’s disc pressure chart).
Kámen úrazu bohužel často bývá právě v provedení a to je dalším aspektem silového tréninku – učení se pohybu! Skutečností je, že naprostá většina z nás při jakémkoliv přechodu z vyšší do nižší pozice, ať už ve formě dřepu nebo ohybu, okamžitě zalarmuje záda namísto zachování stability trupu a využití kyčelního kloubu, čímž de facto nutíme spodní část našich zad vykonávat práci za kyčelní kloub. Musíme absolutně souhlasit s tím, že nesprávně prováděný mrtvý tah může mít fatální následky, ale v opačném případě nám přináší nemalé množství benefitů v podobě celkového rozvoje svalové hmoty, síly, stability trupu, aktivace hýžďových svalů a přenosu sil skrze celé tělo. Náležitě prováděné mrtvé tahy pro nás mohou fungovat jako neprůstřelná vesta proti vnějším silám, které na nás v běžném i sportovním životě působí.
Bolest zad může mít mnoho příčin a podob. Zatím jsme se ale nesetkali s člověkem, kterému by dobře nastavený trénink a celkové posílení škodilo nebo dlouhodobě bolest zvyšovalo. Podstatou celého cvičení je vybudovat správné pohybové základy a až následně začít postupně tělo zatěžovat. Závěrem bychom chtěli našim zádům popřát co nejméně sezení a co nejvíce síly a pohybu, toho správného pohybu!
