V posledních několika měsících k nám na diagnostiku a následné tréninky dorazilo několik nových klientů, kteří prošli zraněním kolene – buďto předního zkříženého vazu (ACL), postranního vazu (MCL), menisku nebo některé z kombinací těchto zranění. Každý z nich byl z jiného soudku, ale všichni měli stejný požadavek: znovu důvěřovat svému koleni a předejít dalším problémům.
Prvním z nich byl Michal, programátor z Rohlíku, který si poranil koleno při futsalovém utkání s kamarády, kdy se mu při souboji podlomila noha a v koleni mu „prasklo“, a nakonec odešel s přetrženým předním zkříženým vazem ze hřiště.
Dalším z řady nešťastníků byl český hokejový reprezentant Radim Šimek, který prodělal poranění předního zkříženého vazu, postranního vazu a menisku, takzvanou “Nešťastnou triádu”. Ke zranění došlo během zápasu NHL, při kterém mu protihráč „naletěl“ ze strany do kolene a prolomil jej Radimovi dovnitř.
Třetím byl Petr, právník, který prodělal zranění obou kolen v mládí a měl s nimi problémy až do teď. Jeho cílem bylo získání bezbolestného stavu při zatížení kolen. Ta se totiž vždy při sportovních aktivitách ozývala a bolela.
Čtvrtým zraněným byl finanční poradce Martin, bývalý hokejista, kterému se přihodilo zranění při rekreačním zápase ve fotbale, které vyústilo v natržení předního zkříženého vazu.
Pátým do party je Honza, kaskadér a šermíř, kterému se zranění přihodilo „na place“ během představení. Jednalo se také o přetržení předního zkříženého vazu.
Všichni výše zmínění prošli menším či větším operativním zákrokem, po kterém přišli k nám do centra s požadavkem vrátit koleni jeho původní sílu, zlepšit jeho funkci, stabilitu, a s cílem prevence opětovného poškození.
Velice často klienti ztratí ve vlastní koleno důvěru a bojí se koleno opět zatížit a celkově s kolenem manipulovat. Proto často po operaci udržují koleno v klidovém režimu, namísto aby začali s rehabilitací a postupně i silovým tréninkem.
Tím netvrdíme, že koleno po operaci nepotřebuje určitý čas na zotavení po invazivním zákroku, nicméně s většinou z výše zmíněných klientů jsme začali s rehabilitací přibližně 2 měsíce po operaci, po které zmíněný čas rehabilitovali s fyzioterapeutem. Spolupráce a trénink s fyzioterapeutem má obrovské výhody v pooperačním stádiu, ale pro celkové navrácení funkce, síly, stability a osvalení (hypertrofie) svalů okolo zraněného kolene má určité rezervy, a proto je vhodné navázat po tréninku s fyzioterapeutem na silový a pohybově nápravný trénink s trenérem.
Tento článek jsme napsali proto, abychom vás, které potkal podobný osud jako Michala, Radima, Martina, Petra, Honzu a mnoho dalších, navedli na správnou cestu a ukázali vám, že toto zranění neznamená konec důvěry ve své koleno a nebo konec s vaším oblíbeným sportem, turistikou nebo aktivitami…
Vzhledem k tomu, že naší prací je pomáhat zlepšovat sílu, stabilitu, mobilitu a jistotu v pohyb při běžných denních činnostech a sportovních aktivitách, popíšeme vám nyní průběh rehab a prehab přístupu po zraněních, které potkalo zmíněné klienty, my jej používáme v našem centru a aplikovali jsme tyto metody na tyto klienty, kteří prošli našima rukama až k bezbolestnému stavu a plné nápravě.
Velmi důležitou části rehabilitace kolene je znovuzískání plného rozsahu. To jednoduše řečeno znamená koleno plně ohnout a propnout. Mnohdy bývají svaly po zákroku oslabené, a proto je důležité zbavit se spazmů (“svalových křečí/přetížení”) vytvořených právě v důsledku zranění kolene. V našem centru používáme SMR pomůcky, overball míče a odporové gumy pro znovuzískání plného rozsahu – ohnutí a propnutí kolene. Dalším důležitým úkolem je obnova ztracené svalové hmoty, zaviněné zraněním kolene. Svaly nohy jsou po operaci a delší době bez větší zátěže oslabené a proto se nemůžeme pustit do cvičení, na které jsme byli zvyklí, ale musíme postupovat opatrněji a s rozumem. Tím netvrdíme koleno nezatěžovat, ale zatěžovat cviky určenými pro rehabilitaci poranění předního zkříženého vazu, postranního vazu a menisku, abychom předešli případným komplikacím v podobě bolestí, otoků a podobně. Pro toto cvičení využíváme izometrické posilování nebo posilování v omezeném rozsahu přičemž se zlepšujícím se stavem kolene rozsah i míru zatížení zvyšujeme. Naším cílem je samozřejmě plné zatížení v plném rozsahu pohybu bez nejistoty nebo nedůvěry “jestli koleno vydrží”. Klient musí díky progresivnímu zatížení a zlepšení rozsahu pohybu postupně získat důvěru, sílu a stabilitu poraněné nohy. Při rehabilitaci se často klade důraz na sílu přední strany stehen (kvadricepsů), kvůli plnému propnutí v koleni a ztrátě svalové hmoty, zapříčiněné zraněním. Rozhodně by se ale nemělo zapomínat ani na zadní stranu (hamstringy a hýždě), které bývají mnohdy oslabené, a to i u nezraněných klientů a sportovců. V našem centru na stabilitu zadního řetězce dolních končetin (zmíněné hamstringy a hýždě), případně zadní řetězec (hamstringy, hýždě, vzpřimovače páteře, atd.) klademe velký důraz, a to nejen v rehabilitaci. Z našich zkušeností s klienty, kteří za námi přicházejí, bývá tento segment přehlížený a oslabený.
Strach z opětovného zranění nebo z toho, že se klient nebude moci věnovat svým koníčkům a zálibám je díky nedůvěře v poraněnou oblast velký. Psychický blok je totiž další problém, se kterým se musí klient, ale mnohdy i jeho trenér, vypořádat. Obecně přijímaný názor, že “KLID LÉČÍ”, totiž v tomto případě není úplnou pravdou. Klid “léčí” v určitých fázích rekonvalescence. Z dlouhodobého hlediska a kompletní nápravy je důležitý pohyb, a ne klid. Proto KLID z dlouhodobého hlediska NELÉČÍ. Pro znovuzískání důvěry, stability a síly ve zraněné koleno je důležitá správně provedená rehabilitace a dobře vedený silový a pohybově nápravný trénink. Tento psychický blok, vyvolaný zraněním a bohužel i zmíněným obecně přijímaných názorem “KLID LÉČÍ” (a s tím spojeným strachem z pohybu) je součástí téměř každého většího zranění, nicméně trenér musí být na i tuto fázi rehabilitace připravený a zvolit vhodné cviky. Takové cviky, při kterých nebude klient hnán do extrémů , které by podporovaly strach z pohybu a nedůvěru ve zraněné koleno. Je důležité volit takové cviky, při nichž se klient bude cítit jistější a postupně začne svému koleni opět věřit a nebát se pohybu a zatížení.
Často se při takovémto zranění hledí na funkci svalů dolních končetin, která je rozhodně důležitá. Správné svalové načasování, řetězení a funkce (tzn. zjednodušeně, že každý sval dělá to co dělat má, ve chvíli, kdy to dělat má) je pro rekonvalescenci a pohybovou nápravu stěžejní. Mnohdy se ale narušení funkce svalů dolních končetin promítne i do dalších segmentů, například lopatek, ramen, laterální (boční) strany břišních svalů, atd. Proto je důležité k nápravě a rehabilitaci přistupovat komplexně. Zdůrazňovat rehabilitaci kolene, ale nezapomínat na ostatní segmenty, které mohou být tímto ovlivněny a paradoxně mohly i k tomuto zranění přispět. Obecně přijímanou příčinou zranění kolene je mezi trenéry oslabený hýžďový sval, vnější rotátory kyčle a podobně, což může být ve většině případů pravda. Často se ale můžeme dostat do situace kdy nevíme, jestli bylo dříve vejce nebo slepice, protože zranění kolene může souviset s předcházejícím zraněním v jiné části těla, které narušilo celkovou schopnost stabilizace. Právě proto je důležité nedělat okamžité závěry o příčině, ale přistupovat k rehabilitaci důsledně, tzn. zajímá nás zraněná oblast, ale nezapomínáme na ostatní segmenty, na jejich stabilizaci a správnou funkci aby tělo mohlo fungovat komplexně jako perfektně seřízený stroj.
Před začátkem rehabilitace a pohybové nápravy je na místě provést kompletní diagnostiku pohybového aparátu, kterou u nás v centru provádíme před každým začátkem sportovní spolupráce. Tato diagnostika nám pomůže odhalit možné příčiny vedoucí k nešťastnému zranění klienta. Diagnostika se zaměřuje nejen na poraněnou oblast, ale na kompletní screening abychom mohli v tréninku s klientem postupovat komplexně.
Níže pro vás přikládáme videa našich klientů.
Michal
Radim
Honza
Martin
Petr
Přikládáme odkaz na předešlé články, týkajících se zranění kolene a následné rehabilitace.
