V našem centru se stále častěji setkáváme s dětmi a mládeží s brzkou sportovní specializací v raném věku až středním školním věku, a právě tu v článku popisujeme. Pro rozvoj dovedností na úrovni elit je jistě určitá míra specializace potřeba – basketbalista nebude nejlepší, pokud nezvládne například „jump shot” (vrchní střelbu jednoruč po odrazu oběma nohama) a hokejista zase pokud nezvládne střelu příklepem. U většiny sportů by ale měl být specializovaný intenzivní trénink odložen až do pozdější adolescence, protože mnoho studií naznačuje, že tak můžeme nejen snížit riziko zranění, psychického stresu a syndromu vyhoření, ale ruku v ruce s tím i optimalizovat úspěch.

 

Sportovní specializace znamená intenzivní trénink jednoho sportu, s vyloučením ostatních. V tom, co přesně znamená “intenzivní”, se už definice liší. Někteří autoři popisují trénink s určitým minimálním objemem práce. Jiní zase jako celoroční trénink (alespoň 8 měsíců v roce) výhradně jednoho sportu, bez ohledu na objem. Další definicí je tzv. „úmyslná praxe” (intenzivní trénink jako účel zvyšování výkonu) versus „úmyslná hra” (prováděná za účelem radosti z činnosti).

Přestože může mladý sportovec, specializovaný například už od 6 let života, dosáhnout skvělých výsledků a vysokého výkonu poměrně rychle, stejně tak rychle může jeho kariéra skončit, ať už je hlavním důvodem zranění nebo nechuť z důvodu přílišného a brzkého zatížení. Možnému zranění se při sportu a dalších běžných aktivitách v životě nikdy nevyhneme. Tréninkem, který odpovídá vývojovému stupni a individuálním potřebám, ale můžeme riziko zranění alespoň minimalizovat.

Množství kostní hmoty získané v průběhu dětství a dospívání dokáže ovlivnit zdraví kostry na celý život. Pohyb jednoznačně pomáhá mineralizovat kostru, ale intenzivní jednostranné zatěžování má oproti tomu i negativa.Mnoho studií navíc neprokázalo, že by byl včasný a intenzivní trénink nezbytný pro dosažení vrcholové úrovně ve všech sportech. Je ale nutné říci, že výzkum na toto téma je složitý a měl by být proveden na větším množství sportů, sportovců a věkových skupin. U sportů jako je gymnastika, atletika nebo krasobruslení najdeme studie, které podporují zahájení intenzivního tréninku v raném a středním dětství, protože jde o sporty s vysokými nároky na techniku. Proto zde často dochází k maximálnímu výkonu před úplným zráním, před pubertou. Negativním důsledkem ale může být energetická nerovnováha (výdej energie je vyšší než příjem), spojená s nízkým procentem tělesného tuku, a také inhibiční účinek na pohlavní hormony mladých gymnastek/atletek a s tím spojené poruchy například menstruačního cyklu.

Jak se v průběhu let ukázalo, spousta sportů nevyžaduje výhradní specializaci v brzkém věku. Naopak větší počet činností a pohybových aktivit dětem pomáhá k přenosu vzorových dovedností z jednoho sportu do druhého. Sportovní pestrost následovaná pozdější specializací může vést k mnohem lepšímu prožitku, menšímu počtu zranění a přispět tak k šanci na úspěch. Nedostatek pestrosti v pohybových aktivitách naopak může mladým sportovcům zabránit ve vývoji neuromuskulárních dovedností, které jsou důležité pro prevenci úrazů. Soustředění se na jeden sport/opakovaný pohyb neumožní nezbytný odpočinek neustále používaným segmentům těla.

 

Ať už jde o běžce na okruhu, kteří běhají stále ve stejném směru a nerovnoměrně zatěžují kyčle. Nebo hráče s hokejkou, kteří rotují a ohýbají celý trup směrem k holi, a tu drží jednou rukou nadhmatem a druhou podhmatem. Fotbalisty kopající dominantní nohou. Tenisty, gymnasty, snowboardisty a mnoho dalších. Při jednostranném zatěžování vyvíjejícího se organismu pouze jedním sportem nebo pohybem může dojít k trvalým strukturálním změnám, třeba ve tvaru krčku a jamky kyčelního kloubu. Jak uvádí Pavel Kolář, je to jako když kapka vody dopadá dlouho na jedno místo. Po určité době způsobí poškození i toho sebepevnějšího materiálu.

Když děti pozorujeme při hře, sportu nebo běžném životě, všímejme si pohybových vzorců a případných odchylek. U dětí bychom měli už v raném dětství rozvíjet celé spektrum pohybových dovedností, jako jsou různé druhy skoků a přeskoků, zastavení pohybu, rotace a pohyb vzad, házení a chytání, dřep, kyčelní ohyb a další. Obzvlášť při vyšší úrovni specializace bychom navíc měli být ostražití při zaznamenávání příznaků stresu a vyhoření. Pokud dáme dětem možnost pestrého a zábavného pohybu, vyzkoušíme více pohybových aktivit, lépe zjistíme, které z nich je opravdu baví a ve kterých vynikají. Navíc jim pomůžeme vybudovat zdravý a pozitivní vztah ke sportu jako součásti života.

Brzká sportovní specializace versus trénink odpovídající vývoji je jedním z témat našeho semináře Trénink dětí a mládeže, na který vás tímto srdečně zveme: https://antmann.cz/seminare/

 

Zdroje:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3658407/#bibr16-1941738112464626Jayanthi, N., Pinkham, C., Dugas, L., Patrick, B. and LaBella, C. 2013. Sports specialization in young athletes: evidence-based recommendations. Sports health5(3), pp. 251-257.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5613849/Wilhelm, A., Choi, C. and Deitch, J. 2017. Early sport specialization: effectiveness and risk of injury in professional baseball players. Orthopaedic journal of sports medicine5(9), p. 2325967117728922.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5950742/Jürimäe, J., Gruodyte-Raciene, R. and Baxter-Jones, A.D. 2018. Effects of gymnastics activities on bone accrual during growth: A systematic review. Journal of sports science & medicine17(2), p.245.

https://www.mdpi.com/1660-4601/16/8/1470/htm Czajkowska, M., Plinta, R., Rutkowska, M., Brzęk, A., Skrzypulec-Plinta, V. and Drosdzol-Cop, A. 2019. Menstrual Cycle Disorders in Professional Female Rhythmic Gymnasts. International journal of environmental research and public health16(8), p.1470.

https://journals.lww.com/acsm-csmr/Fulltext/2010/11000/Early_Sport_Specialization__Roots,_Effectiveness,.14.aspx Malina, R. M. 2010. Early sport specialization: roots, effectiveness, risks. Current sports medicine reports, 9(6), pp. 364-371.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4547120/Myer, G.D., Jayanthi, N., Difiori, J.P., Faigenbaum, A.D., Kiefer, A.W., Logerstedt, D. and Micheli, L.J. 2015. Sport specialization, part I: does early sports specialization increase negative outcomes and reduce the opportunity for success in young athletes?. Sports Health7(5), pp.437-442.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4702158/Myer, G.D., Jayanthi, N., DiFiori, J.P., Faigenbaum, A.D., Kiefer, A.W., Logerstedt, D. and Micheli, L.J. 2016. Sports specialization, part II: alternative solutions to early sport specialization in youth athletes. Sports health8(1), pp.65-73.

https://www.sportvokoli.cz/novinky/tri-rady-pavla-kolare-jak-mit-spokojene-sportujici-deti. Kolar, P. 2018. Tři rady Pavla Koláře: Jak mít spokojené sportující děti. Sport v okolí[online].